Některé věci člověk dělá, aniž by věděl proč. Ale nechce je měnit, aniž by věděl proč. Pár takových potkalo i mě...
Po sedmnácté hodině nepiju kávu ani černý, zelený, bílý čaj.
Na počítači mám lištu na pravé straně.
Nekouřím.
Nechodím do Městského divadla.
Každé ráno si myju vlasy.
Vyučujícím a doktorandům vykám.
Na Vánoce piju CocaColu.
Nemám facebook.
Vystřihuju si obrázky z časopisů.
Myslím si, že seriál How i met your mother je o mně.
Neumím tisknout v knihovně, nezvládám solidně kopírovat, donedávna jsem neuměla vypalovat, neumím stahovat.
Rohlík jím z obou stran zároveň.
Vozím s sebou 2dkoně.
Čichám ke knížkám.
Jednou za rok musím jet do Vídně.
Mám úchylku na zoubky.
Nešlapu na čáry na kachličkách častěji, než bych myslím měla...
A určitě je toho víc, co ani sama na sobě nevidím.
A tak si spolu s Tatabojs zpívám: Mám divnosti mám, sám nejsem však sám...