Články od 2D kůň

Mám takovou teorii, že holky z gymplu nějakým způsobem tíhnou ke klukům z učňáku. Byť třeba jen v krátkém období jejich života. Byť třeba jen platonicky. Ti zlí kluci jsou jakýmsi lákadlem. A dá se to aplikovat i dále – katolický holky se zamilují do neznabohů, měšťanská děvčátka do dělníků a tak podobně, však už to znáte ze všech románů a dramat. Jenže to tak funguje i v realitě. číst dál

Někdy v červnu jsem chtěla napsat příspěvek, jenž by se jmenoval "Když jsou všechny vaše myšlenky ten, jehož jméno smíte vyslovit". Zůstal jen prázdný papír, v jehož rohu bylo jedno malé písmeno. Vlastně by to mohla být taková avantgardní báseň. číst dál

Mívám strach, že se stanu zatrpklou a odměřenou vůči světu. Že najednou začnu vidět ty chyby (které tu jistě jsou) a přestanu věřit v krásné zítřky. Přestanu se radovat z fontánek v obchoďáku, padajícího listí a cesty vlakem. Začnu psát bez citů a emocí. Začnu se dívat na filmy, aniž bych soucítila s hrdiny. číst dál

Znáte ten pocit, když vám někdo mluví z duše? Je zvláštní zažít to u člověka, který zemřel dávno předtím, než se narodili mí rodiče, který píše o době, kterou nezažila ani moje babička, který je muž, Němec a levičák. Tedy já neoplývám žádnými přívlastky, kterými je obdařen on. A přesto čtu a vidím sebe. Nedovolila bych si přirovnávat se k němu, ale jestli chci nějak psát, tak jako on. číst dál

Jazyk je úchvatný nástroj. A teď nebudu mluvit o tom svalu, který máme v puse. I když ten je taky velmi zvláštní. Představte si, že byste to, co cítíte jazykem, cítili třeba rukama... Možná bychom pak všichni chodili v rukavicích. číst dál